Ratibořský kostelíček a chvála pěveckému sboru

S nesmírnou obětavostí
naši předkové kostel stavili
aby Slovo Boží
v útulném prostředí slyšeli.

Z rukou své práce
od různých nadací a darů od lidiček
stojí uprostřed obce
náš pěkný kostelíček.

Za kostelem na břehu
roste různé chvojí
a opodál jako stráž
staré lípy stojí.

Ty často viděly
co vše se kolem dělo
ve větvích líp
to jen tichounce zašumělo.

Jako by chápaly
že měly by chránit zdejší lid
samy však nemohly
útisku zabránit.

V kostele na kůru
když místní sbor písně zapěje
všem přítomným
srdíčko se zachvěje.

Hlasy zpěváků
přenádherně zní
to říkají místní
i ti přespolní.

Paní dirigentka  se moc snaží
stále cos nového připravuje
a skvělé zpěváky, které vede
v duchu jenom pochvaluje.

Kostel krásně ozvučený
tóny písní nese do všech stran
k poslechu písní i kázání
je každý srdečně zván.

Kázání jen přes léto
v chrámu Páně bývá
s ohledem na teplejší prostředí
na faře se odbývá.

Každý však čeká
až slunce zasvítí a teplo bude
lidiček v kostele
určitě přibude.

Naše paní farářka
rozzářená zase bude na kazatelně stát
a všem přítomným
Slovo Páně zvěstovat.

Marie Šedá, v červnu 2012